Nově i na facebooku

Ahoj! Nově mě najdete i na facebooku, budu moc ráda, když mi dáte like (stačí kliknout TADY!)

úterý 29. listopadu 2016

Povinná četba: Věštkyně (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!



VĚŠTKYNĚ
Věštkyně promlouvá k národu o Libuši, Přemyslu Oráči, Karlu IV. (celkem 6 úryvků z českých pověstí)

Láska:
vlastenecká

Víra v budoucnost národa

Povinná četba: Vodník (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!



VODNÍK
Matka měla v noci zlý sen. V pátek ráno proto prosí dceru, aby nechodila k jezeru. Ta neposlechne a ve chvíli, kdy ponoří první šáteček praskne lávka, na které stála a po dceři nezbude ani památka.
"A na topole podle skal zelený mužík zatleskal."
Vodníkovo sídlo je velké a přepychové. Dívka chová na klíně dítě, ale velmi se jí stýská, radši by byla v hrobě než uvězněna v jezeře. Znovu zkusí štěstí a požádá vodníka, aby ji pustil na chvilku k matce. Nejprve se zdráhá, ale nakonec povolí, ale musí se vrátit do večera.
Večer ji vodník volá, šla by, ale matka ji přemluví. O půlnoci ji volá znovu, i tentokrát ji matka přemluví. Ráno ji volá potřetí, matka ji nepustí. Chvíli nato se pod dveřmi objeví rudá skvrna - před dveřmi leží tělíčko a kousek vedle hlavička.

Láska:
mateřská

Pověry:
pátek - nešťastný den
zlý sen - neštěstí 

Povinná četba: Záhořovo lože (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!



ZÁHOŘOVO LOŽE
Světem putuje poutník, potká loupežníka Záhoře, který takové poutníky zabíjí. S tímto se ale dohodne, že ho nechá žít pod podmínkou, že mu z pekla přinese Záhořův úpis. Poutník přemůže Satana znamením kříže, ten přinutí ďábla, aby mu úpis dal. Ďábel se dlouho zdráhá, ale nakonec, pod pohrůžkou Záhořova lože úpis psaný krví odevzdá.
Když Záhoř zjistí, jaká muka ho v pekle čekají začne svých činů litovat a úpěnlivě se modlí k Bohu o odpuštění. Poutník vedle něj zasadí jabloňový proutek. Záhoř dále setrvává v modlení.
Po devadesáti letech se poutník, nyní již starý biskup, vrátí a najde velkou jabloň a pod ní stále se modlícího Záhoře. Přinese mu pokoj a Záhoř umírá a změní se v prach. Poutník také umírá a k nebi se radostně vznáší jen 2 bílé holubice.

Povinná četba: Zlatý kolovrat (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!



ZLATÝ KOLOVRAT
Mladý pán zabloudil a dojel až k nějaké chalupě. Zaklepe a poprosí o vodu, dívka mu ji dá a dál pokračuje v předení. Pán se do ní okamžitě zamiluje a chce poprosit její matku o svolení k sňatku, ta je ale pryč, proto se o několik dní později znovu ukáže. Představí se matce (je to král) a slíbí jí cokoli za ruku její nevlastní dcery, matka mu místo nevlastní nabízí vlastní, tu král odmítne a přikáže, ať se matka s nevlastní dcerou další den dostaví na hrad.
Další den ráno matka nevlastní dceru Doru (jméno až v této části) budí a žene na hrad. Dora se diví proč matka bere nůž a sestra sekeru. Nožem vypíchnou oči hadu a sekerou useknou hnáty zvěři. V lese jí sdělí, že to ona je had, to ona je zvěř. Oči a hnáty vzaly s sebou a šly k hradu.
Král je přivítal, zradu nepoznal a byla svatba, 7 dní se hodovalo, 8. den musí odjet do bitvy, nechá manželku, aby předla.
Tělo mezitím našel stařeček a zanesl je do jeskyně. Poslal syna, aby prodal zlatý kolovrat, má za něj ale chtít jedině nohy. Syn seděl před hradem a čekal, matka nakonec opravdu vylezla a za nohy kolovrátek dostala. Stařeček je přidělal, jako by nikdy nechyběly a poslal syna prodat zlatou přeslici za ruce. Po chvilce se zase objevila matka a ruce mu dala, stařeček je přidělal a poslal syna se zlatým kuželem, aby získal oči. Matka ani tentokrát nezklamala a oči mu dala. Stařeček je zase bez problémů přidělal.
Za 3 týdny se král vrátil z boje, manželka se mu okamžitě chlubila s nákupem. Poprosil ji, aby mu upředla zlatou nit. Jakmile kolovrátek roztočila, spustil:
"Vrrr - zlou to předeš nit! Přišla jsi krále ošidit:nevlastní sestru jsi zabila,údův a očí ji zbavila - vrrr - zlá to nit!"
 Král si toho všiml a nechal ji příst znovu. Kolovrátek opět spustil podobnou. Král ji proto nechal začít ještě jednou a kolovrátek opět "vrčel" podobně.
Král se okamžitě sebral a jel do lesa a svou Dorničku hledal. Byla svatba a 3 týdny se hodovalo. Matce a její dceři byly vypíchnuty oči a useknuty hnáty. Kolovrat už nikdy nikdo neviděl ani neslyšel.

Téma:
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Povinná četba: Vrba (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!


VRBA
Manžel se ptá ráno u snídaně manželky jak spí, za 2 roky si všiml, že lehne a ani se nehne, je studená a ani brečící dítě ji nevzbudí. Bojí se, jestli třeba není nemocná, poprosil by někoho o radu.
Podle manželky by to ale bylo zbytečné, co Sudice při narození řekly, na to neexistuje lék a pořád ji přece chrání Bůh.
Manželovi to ale nedá a jde za kořenářkou. Ta mu řekne, že v noci je duše jeho manželky ve vrbě (bílá kůra, žluté proutí). To se mu nelíbí a rozhodne se vrbu pokácet, ale když se vrací k domu, potká několik lidí, kteří mu řeknou, že jeho paní umřela jako když kácí strom.
Jde proto zpátky za vrbou pro radu. Poradí mu, aby z jejího dřeva vyrobil kolébku (=matčina náruč) a z proutí ať udělá píšťalku (=matčin hlas).

pondělí 28. listopadu 2016

Povinná četba: Štědrý den (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!


ŠTĚDRÝ DEN
Na Štědrý den se dvě mladé dívky, Marie a Hana, rozhodnou prosekat ledy v jezeře, aby viděli co je čeká. Hana tam vidí krásného Václava, Marie jen rakev a černý kříž. Do roka se vše vyplnilo - Hana se vdala a Marie zemřela.
"Však lépe v mylné naději sníti,před sebou čirou temnotu,nežli budoucnost odhaliti,strašlivou poznati jistotu!"

Povinná četba: Lilie (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!




LILIE
Mladá dívka umřela. Chtěla, aby ji, místo do vsi na hřbitov, pochovali do lesa. Tam bude na jejím hrobě kvést vřes a budou zpívat ptáčci. Po roce je hrob zarostlý vřesem, po třech letech na něm roste vzácná květina - bílá lilie. Kdo se na ni podíval, toho přemohl smutek. Kdo k ní přičichl, toho zmámila touha.
Jednou jel pán na lov, když před sebou uviděl bílou laň. Sotva pozvedl pušku nestála před ním laň, ale ze země rostla lilie. Přikázal sluhovi, aby ji vykopal a zasadil mu ji v zahradě. 3. noc dívka naříkala, pán ji uklidnil, oženil se s ní a ona mu dokonce porodila syna.
Krátce nato je povolán do služby ke králi. Nechá proto matku, aby na jeho milou dohlédla. Když se pán po čase vrací, jde mu matka naproti. Syn je mrtvý a po manželce zůstala jen zvadlá lilie. Pánovi je hned jasné, že ji matka zahubila schválně.

neděle 27. listopadu 2016

Rozečteno #1: Divergence

MOŽNÝ VÝSKYT SPOILERŮ


Autor: Veronica Roth
Rozečteno od: 26.11.
Jsem na straně: 69/339
Obsah (po místo, u kterého teď jsem): 
Beatrice je 16-ti letá dívka z Odevzdanosti, frakce, která hlásá nesobeckost a cokoli, co by mohlo způsobit, že se ohlížíte na sebe je považováno za špatné. Proto lidé z Odevzdanosti nosí všichni stejné šedé, nevýrazné oblečení a vlasy v drdolu. Jejich životním posláním je pomáhat druhým - jakékoli koníčky jsou vyloučeny.
Kromě Odevzdanosti jsou v zemi další 4 frakce - Mírumilovní (mír za každou cenu), Sečtělí (věčně v knihách - moudrost je nejdůležitější), Neohrožení (odvaha, odvaha, odvaha) a Upřímní (říkat pravdu pod jakýmkoli rizikem).
V 16-ti má před sebou Beatrice, i její bratr Caleb, zkoušku, která určí, do které frakce se nejvíce hodí a následně důležité rozhodnutí. Musí si totiž vybrat frakci, která se pro ně stane domovem do konce života. Buď zůstanou ve své, Odevzdanosti, s rodinou, nebo přejdou do jiné a s rodinou už se (nejspíše) mockrát neuvidí.
Když plní svou zkoušku Beatrice, sdělí jí zkoušející, že je Divergentní, tedy, že má předpoklady k více než jedné frakci. To je velmi neobvyklé.
Při výběru se po dlouhém rozhodování přidá k Neohroženým. Nikoho nepřekvapí, že přestoupila, nesobeckost nikdy nebyla její silná stránka. O to více ale všechny zaskočí Caleb, který byl vždy přesným opakem své sestry, když se rozhodne pro Sečtělé.
Beatrice první zkoušku u Neohrožených, nastoupit a vystoupit z jedoucího vlaku, zvládne a stejně tak i skok z vysoké budovy do neznáma. Po tomto skoku jí je nabídnuta změna jména, všem se proto představí jako Tris.
Jak později zjistí, z původních 20-ti "uchazečů" o místo mezi Neohroženými ho získá jen 10, že zbytku se stanou odpadlíci, tedy lidi, kteří nezvládli adaptaci do nové frakce. To, kdo zůstane a kdo odejde rozhodne jejich umístění na konci několika zkoušek. Jakých? To zatím ještě nevím.
Tris že sebe postupně setřásá poslední zbytky staré Beatrice z Odevzdanosti a snaží se co nejlépe zapadnout. Spolu se svými novými přáteli, Christinou, Willem a Allem se dokonce rozhodne pro tetování!
Mé pocity: 
Sice mi to hodně připomíná Hunger Games, ale to tomu rozhodně neškodí. Jsem zvědavá jak to bude pokračovat, jakou roli bude hrát v příběhu který hrdina a jak ho ovlivní dané rozhodnutí. Myslím si, že se můžu těšit na dávku napětí i romantiky. A fakt se na to těším!

Prozatímní hodnocení: 8/10

Mých 5 vánočních rituálů (neknižních)

Vánoce se kvapem blíží, vždyť dneska už je 1. adventní neděle! Dlouho jsem přemýšlela co speciálního vymyslet na blog. Jelikož za 2 dny oslaví 1. měsíc šla jakákoli soutěž automaticky mimo hru. Chvíli jsem si říkala, že bych mohla vánoce ignorovat a pokračovat na blogu v obyčejných článcích, to mi ale přišlo smutné.
Proto jsem se nakonec rozhodla vypsat vám tady svých 5 rituálů, které jsou schopné navodit mi vánoční náladu klidně už v září! Třeba vás něčím inspiruji! 🌝

1. Výzdoba!
Říkejte si co chcete, ale v nevyzdobeném domě přece nemůže být vánoční nálada! A teď nemluvím o výzdobě ve stylu amerických filmů, kdy je cílem zaplnit každý milimetr nějakými světýlky. Ne. Myslím tím tu radost během vymýšlení a vyrábění (například v mém článku tady) Možností vyrábění je spousty a myslím, že každý si najde tu svou cestu, takže směle do toho!
Pro mě je to i jakási forma oddychu, protože během vymýšlení nejrůznějších variant, míst, kde by byla ta či ona ozdoba hezká a snahy o co nejlepší výsledek se prostě nedá přemýšlet nad tím, že jsem dostala špatnou známku atd.


2. Adventní věnec a kalendář
To je pro mě neodmyslitelnou součástí adventu už pěknou řádku let. Adventní věnec jsem poprvé dělala ve škole v 5. třídě a od té doby je to rodinná tradice (takže už 6 let). Sice zásadně věnec vyrábíme až po 1. neděli, ale letos jsme to stihli! 😃 Je super, když spolu se sestrou a mamkou usedneme ke stolu, "obalíme" korpus větvemi z thújí nebo borovic a pak se dohadujeme kde dáme kterou ozdobu. V tuhle chvíli jsem vždy vděčná, že toho můžu být součástí.
A pak je tu adventní kalendář, ten je v rodině čistě moje záležitost a nikdo jiný mi do toho ani nemluví, ani potom neujídá. Sice se sestrou dostáváme už od malička takový ten čokoládový na Mikuláše, ale já si k němu posledních 7-8 let přidělávám i svůj a to hlavně z toho důvodu, že jsem měla 2 roky po sobě ten čokoládový zkažený (Jak?! Proč?!). Dlouho jsem dělala stejný jako asi většina z vás, která si ho někdy vyráběla. Tedy nakreslit obrázek (stomeček + 24 baněk, kapr + 4 šupin...) a na každou baňku/šupinu nalepit bonbon. To už pro mě ale bylo málo, chtěla jsem něco jiného, originálnějšího. A proto loni vznikl poprvé kalendář z origami hvězdiček, a letos se do něj pustím znovu, takže za pár dní ho máte na blogu! (A myslím, že se máte na co těšit).

3. Ten správný relax
Věřím, že tento bod mám s většinou z vás společný - kdo by nemiloval být chladné zimní večery zachumlaný pod dekou s knížkou nebo nějakým filmem a teplým nápojem? Ale myslím si, že v detailech se všichni trošku lišíme. Jak si ho teda představuji já?
Za mě jednoznačně vítězí pořádně horká čokoláda, kakao, nebo Caro (pšeničná káva bez kofeinu), huňatá deka, vánoční koledy, venku chumelenice knížka a v neposlední řadě praskání dřeva v krbu. S posledním bodem to může být občas těžší, ne každý má krb, nebo ho, jako v našem případě, téměř nepoužívá. Jednoduchým, i když možná trochu podivínským, řešením jsou online krby! Na youtube je jich celá řada, takže si každý může vybrat ten, který jeho oku a uchu nejvíce lahodí (tohle je jeden z mých oblíbených). Doufám, že jste o mně teď neztratili veškeré mínění - sama si tyhle "krby" pouštím tak 2x-3x do roka a to jenom, když jsou splněny všechny ostatní body.

4. Vánoční reklamy
Myslím, že nejsem jediná, která je prostě miluje! Sice mě mrzí, že z toho obchodní řetězce mají takový byznys, ale na druhou stranu, jejich fantazie nezná hranic! A jaká je moje oblíbená? Mám dva favority - na Kofolu (notoricky známé "Nene, já nemusím, já už ho vidím") a na Coca Colu (písnička "Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady..."). Ale obecně miluji reklamy na hračky, no a co, že je mi 16?! 😁

5. Vánoční písničky
Na ty nikdy nedám dopustit! Pouštím si je, když se učím, čtu si, uklízím, dívám se na film, prostě od prosince jsou v pozadí neustále! Uvádím ty nej: 
Ledaco
All I want for christmas is you
Santa Claus is coming to town
Sliby se maj plnit o vánocích 
Hark! The Herald angels sing
White christmas
O holy night
Rudolph the red-nose reindeer
Půlnoční
Vánoční
We wish you a merry christmas
.
.
.

Mohla bych vyjmenovávat do nekonečna, ale myslím, že na ukázku to stačí. Body nejsou nijak seřazené, takhle mě to napadlo, takže to tak je.
A co vy? Jaké jsou vaše vánoční rituály?

sobota 26. listopadu 2016

Recenze: Harry Potter - filmová kouzla




Autor: Brian Sibley

Žánr: fantasy

Rok vydání: 2010

Nakladatelství: Slovart

Počet stran: 160








Obsah: 
Zajímalo vás někdy kolik úsilí stálo za filmy o Harrym Potterovi? S čím se tvůrci potýkali či jak se ta nebo ona scéna natáčela?
Ano? Pak je vám tato kniha šitá na míru! Dovolí vám nahlédnout do deníku filmového architekta, dozvíte se co se honilo hlavou hercům ať už na place nebo při čtení dalších dílů. Sami herci vám popíšou své postavy, sem tam se objeví i nějaká vtipná příhoda (například když si chtěl Tom Felton nechat svou figurínu z natáčení Vězně z Azkabanu). Dozvíte se třeba jak těžké bylo natáčení famfrpálu, jak herci přišli ke svým rolím, jak vznikaly rekvizity, prostě všechno, co by vás o filmech mohlo zajímat.
To vše doplňuje nádherné grafické zpracování spolu se spoustou fotek z filmů i ze samotného natáčení. Mimochodem, grafické zpracování knihy mají na svědomí stejní lidé, kteří vytvářeli pro film učebnice, Denního věštce a jiné maličkosti, které dodávaly mu konečný vzhled.
K tomu v knížce najdete spoustu filmových rekvizit, dopisem z Bradavic počínaje a identifikačním průkazem Mafaldy Hopkirkové konče.
Dopis o přijetí do Bradavic 
Identifikační průkaz M. Hopkirkové

Můj názor:
Vzhledem k ceně (800Kč + ) bych se ke knížce asi nikdy nedostala, to, že teď můžu psát tuto recenzi je výsledkem jedné velké náhody a chtěla bych proto tímto strašně moc poděkovat kamarádovi, kterému tento výtisk patří. Vím, že je malá šance, že se k této recenzi dostane, ale i přesto bych chtěla říct ještě jednou, DĚKUJI Davide!!!
A teď už k názoru… Hm… co napsat? Prostě běžte a tu knížku si okamžitě přečtěte, protože je prostě G.E.N.I.Á.L.N.Í!
Nebyla jediná stránka, nad kterou bych nekroutila hlavou úžasem nebo nevydechovala „Wow!“ a „Jé!“ a „To fakt?“ I když je plná filmových podrobností, není to ani zdaleka encyklopedie. Ani na chvíli jsem neměla pocit, že bych něčemu nerozuměla. Všechno bylo do detailů popsáno a doplněno o komentáře tvůrců, herců, i samotné J. K. Rowlingové.
Věděli jste třeba, že mezi první klapkou a rozhodnutím, že Harryho bude hrát Daniel Radcliffe uběhly 3 měsíce? Nebo, že když se poprvé sešel hlavní filmový architekt (Stuart Craig) s J. K. Rowlingovou, nakreslila mu Rowlingová bez jediného zamyšlení celé Bradavice, včetně Hagridovy hájenky, Černého jezera, Prasinek, prostě všeho? Ne? Tohle a mnohem více najdete v této knize!
Opravdu, jediná věc, která by se jí dala vytknout je, že vás na 2-3 dny úplně vyřadí z denního života, protože budete chtít více a více a více!


Hodnocení: ∞/10!
Profil knihy na ČBDB.cz

Povinná četba: Holoubek (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!



HOLOUBEK

Mladá vdova šla s pláčem kolem hřbitova, když potkala krásného mladého panice. Ten ji okamžitě začal utěšovat, po 3 dnech ji smutek přešel a po měsíci už šila svatební šaty. Už to jsou 3 roky na hrobu roste svěží tráva a holoubek tam sedává a vrká.
"Každý, kdo uslyší, srdce jemu puká."
Zpívá hlavně jedné ženě. Ta ho prosí, ať přestane, nebo ať vrká dál, aby se jí rozskočila hlava. Nakonec se utopí, nemá hrob, jen velký kámen tlačí její tělo, ale není tak těžký jako prokletí na jejím jméně.

Téma:
Holoubek=svědomí - to dohnalo dívku k sebevraždě.

pátek 25. listopadu 2016

Povinná četba: Poklad (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!


POKLAD


Na kopci mezi buky je malý kostel s nízkou věží, z té jsou slyšet zvuky hájem a sousední vsí, je to temný rachot zvoucí lidi do chrámu Páně.
Na Velký pátek se lidé ženou do kostela. Ten má holé stěny, oltář kryje černá rouška, na té je kříž a "v kůru zpívají pašije"
V černém lese je žena s miminkem. Jde za ostatními, ale najednou se zastaví. Je zmatená, na místě, kde vždycky čněl kámen se teď jakoby otevřela skála. Nejdříve se žena zdráhá, nakonec ji ale přemůže zvědavost a ona vejde. 
Vevnitř je síň, která má zdi ze zlata, strop z rubínů, sloupy z křišťálu... Žena se snaží si to vysvětlit tak, že Bůh chtěl, aby to našla, takže nasbírat si trochu nebude hřích. Položí dítě na zem a začne sbírat, pak už je to ale moc těžké, takže dítě neunese, odnese proto vše domů a vrátí se znovu. Zase nasbírá poklad, dítě brečí, snaží se ho utišit a dá mu trochu zlata. Pak ho tam nechá a odnese si to domů. Když dojde domů zjistí, že se poklad proměnil v hlínu a kamení. 
Je zdrcená, vtom si vzpomene na dítě. Běží zpátky, ale tam už stojí kámen jako vždy a po skále a síni ani stopy. Pobíhá, volá, hledá, ale nic. A pak se ze země ozve:
"Tu pod zemí jsem, hluboko! Nespatří mne žádné oko, ucho mi neporozumí. Blaze tu pod zemí, blaze, beze jídla, beze pití, na mramorové podlaze, ryzí zlato v klínku míti. Noc a den se nestřídají, nikdy nejdou spat očinka, hraji si tu pěkně hraji - cin cin! slyšíš jak to cinká?"
Žena je zoufalá, trhá si vlasy...
Po roce se skála opět otevře, žena v naději běží do síně a tam leží její dítě. Po pokladu se ani nepodívá, vezme dítě a běží domů. 
Dnes není po kostelíku ani po bucích památka, ale stařec stále rád vykládá o vdově a pokladu. 

Téma:
Zanedbání mateřské povinnosti.
Na Velký pátek se otevírají poklady.

Povinná četba: Mateřídouška (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!


MATEŘÍDOUŠKA
Po mrtvé matce zůstali sirotci, chodí každé ráno k hrobu a matku hledají. Matce se zželelo milých dětí a vtělila se v drobnou květinku. Děti ji poznaly po dechu a byly šťastné, začaly jí říkat mateřídouška. 
2.část: Erben - sběratel ústní lidové slovesnosti
Posbírá pověsti, "sváže je do jedné kytice" a doufá, že se někomu budou líbit.

Láska:
1. část mateřská
2. část láska k národu


čtvrtek 24. listopadu 2016

Povinná četba: Polednice (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!



POLEDNICE
Matka vyhrožuje křičícímu dítěti, že na něj pošle Polednici. Když nepřestává křičet opravdu ji zavolá. A najednou se otevírají dveře a Polednice vchází dovnitř. Matka si dítě taktak vezme k sobě na klín. Polednice už natahuje ruku, matka omdlívá. Vtom vchází otec, matku ještě vzkřísí, ale dítě je zalknuté.

Téma: 
Člověk se často rozzlobí kvůli naprostým maličkostem a až pozdě si uvědomí, že to nebylo třeba.

Láska:
mateřská

Povinná četba: Dceřina kletba (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!


DCEŘINA KLETBA


Jindy veselá dcera je velmi zasmušilá. Když se jí matka zeptá proč, odpoví, že zabila holoubátko. To se matce nezdá, myslí si, že to nebylo holoubátko. Dcera se proto přizná. Zabila své novorozené miminko. Když se jí matka ptá, co chce dělat, dcera odpoví, že půjde hledat květ, který snímá mnoho viny a chladí vzbouřenou krev. Matka se ptá kde takový květ roste.
"Tam za branou nad vršíkem, na tom sloupu se hřebíkem, na konopné oprátce!"
Tomu hochu, co za ní chodil vzkazuje požehnání a červa v duši za to, že jí lhal. A co nechá matce, která ji milovala? Tu prokleje, aby nenašla místo v hrobě za to, že svou dceru rozmazlila.

Láska:
mateřská

Povinná četba: Svatební košile (Kytice) - Karel Jaromír Erben

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!!


SVATEBNÍ KOŠILE


Příběh začíná po 11., lampa nad klekadlem ještě svítí, na stěně je obraz matky s dítětem.
Dívka pláče a modlí se, aby se vrátil její milý (dala by za to třeba i svůj život). Ten je už 3 roky ve světě, než odjel, slíbil jí, že až ušije košile vrátí se. Košile už jsou hotové a on nikde. Když najednou lampa zhasne, obraz se zachvěje a někdo klepe na okno.
"Spíš má panenko, nebo bdíš? Hoj má panenko tu jsem již!"  
Chce, aby ho jako nevěsta doprovodila. Dívka se nejdříve zdráhá, přece jenom už je celkem pozdě, nakonec ale jde.
"A on tu napřed - skok a skok, a ona za ním, co jí krok."
Po chvíli se její milý otočí a zahodí jí modlící knížky. A hned jsou skokem 10 mil.
O něco později se k ní opět otočí a zahodí jí růženec. A hned jsou skokem 20 mil.
Když se k ní otočí potřetí, zahodí jí zlatý křížek po matce. A hned jsou skokem 30 mil.
Před nimi je kostel (jeho hrad) a hřbitov (jeho sad). Jí se to přestává líbit, chce zpátky; on jí místo toho vezme košile a přehodí je přes zeď. Chce, ať jde na hřbitov první ona. Nakonec ho přemluví a první jde on. Zeď je ale příliš vysoká a on při doskoku umírá. Ona uteče a schová se.
Když jdou lidé ráno na mši, je jeden hrob dutý a na všech jsou kousky nové košile.

Hlavní postavy:
dívka - naivní, vyděšená, smutná
duch jejího milého - zlý, zákeřný

Téma:
Víra v Boha ochrání před zlem každého

Láska:
milenecká

neděle 20. listopadu 2016

Recenze: Fantastická zvířata a kde je najít (film)

Fanoušci Harryho Pottera jásají! Chvíli po Prokletém dítěti se dočkali dalšího překvapení! 17.11. měl v Česku premiéru film Fantastická zvířata a kde je najít!

Ještě před samotnou recenzí bych vám měla popsat vztah mezi mnou a Harrym jako takový. Knížky zbožňuju, sice jsem je četla poprvé až asi ve 12-ti letech, ale zamilovala jsem se do nich a podruhé jsem je dočetla zrovna předevčírem. S filmy už to tak růžové není, opravdu mě bavily jen první 3 díly, pak jsem viděla ještě 4 a 5, ale oba už na mě byly hodně ponuré. Samozřejmě se teď každou sobotu na Nově dívám, ale upřímně, vždycky u toho nakonec dělám ještě něco a to už pak není ono. No co, třeba ještě změním názor, vraťme se ale k tématu.

Děj Fantastických zvířat se odehrává v New Yorku v roce 1926. Sledujeme tady mladého Brita, Mloka Scamandera (Eddie Redmayne), který si s sebou přivezl kufr plný zvířat s cílem svou sbírku rozšířit.
Vše se zkomplikuje ve chvíli, kdy mu několik zvířat uteče. K tomu si ještě omylem vymění kufr s nečarem, neboli mudlou, Kowalskim. Ten je tak chtě nechtě zatažen do světa čar a kouzel. Aby toho nebylo málo, začne Mlokovi jít po krku bystrozorka Goldsteinová z amerického Magického kongresu. Má podezření, že má Mlok na svědomí ony záhadné události, kterými se v posledních dnech New York jen hemží a jež by mohly mít za následek prozrazení kouzelnického společenství.
Postupně se nabalují další a další zvraty, až se nakonec z původního pochytání několika ztracených zvířat stává záchrana světa.
V roce 1926 navíc fungují úplně jiná pravidla než jaká známe z dob „Chlapce, který přežil“. Chov kouzelných zvířat je zakázán, stejně jako kontakt se světem nečarů. Rovnováhu mezi oběma světy se navíc snaží narušit spolek Nových salemistů, kteří se snaží upozornit na existenci kouzelníků a odhalit je světu.
Hlavním záporákem je tady vyšetřovatel z Magického kongresu pátrající po klukovi s nezměrnou mocí, aby mohl uskutečnit své nekalé plány. O těch se pravděpodobně dozvíme více v pokračováních filmu.

 A můj názor? Zpracování filmu a herecké obsazení mě nadchlo, svět, který Mlok v kufru pro zvířata vytvořil je prostě dechberoucí. Asi jako když jste poprvé viděli Bradavice. O příběhu už tak pozitivní názor nemám. Přišlo mi to poměrně zmatené a po skončení jsem musela chvíli přemýšlet, co že bylo hlavní zápletkou.

Takže suma sumárum nebyl to nejlepší film, který jsem v životě viděla, ale ani zdaleka nebyl nejhorší. Nebo, jak se říká „jako bylo to dobré, ale že bych to musela vidět dvakrát…“



Hodnocení:
Zpracování – 10/10
Herecké obsazení – 9/10
Příběh – 5/10
CELKEM – 8/10

sobota 19. listopadu 2016

Vánoční ozdoba - vločka/hvězda


Ahojte!
Dnes vám ukážu jak si vyrobit tuto vánoční ozdobu.
Budete potřebovat:

  • tužku a gumu
  • nůžky
  • pravítko
  • 6x papír tvaru čtverce (já používám 9x9cm, ale je to jen na vás)
  • lepidlo
  • jehlu a nit
  • a může se hodit i lepící páska


Přeložte papír po úhlopříčce napůl (obr. 1) a potom ještě jednou (obr. 2 a 3). Teď na straně, která se "neotvírá" vyznačte čáru 0,5cm od okraje (obr. 4). Teď si na "otvírací" straně udělejte značky centimetr od sebe. Spojte značky s čárou z bodu 4, pokuste se, aby byly co možná nejrovnoběžější (obr. 5). Takto vzniklé čáry nastřihněte (ale pozor, ať to nepřestřihnete moc!) a všechno vygumujte (obr. 6).
Papír rozložte a dvě části (na obrázku 7 označeny červenými puntíky) slepte k sobě (obr. 8). Papír otočte a další dvě části (modré puntíky) opět slepte. Takto pokračujte, dokud se nedostanete do stavu, jaký vidíte na obrázku 10. 

Stejným způsobem udělejte dalších 6 (obr.11). Slepte k sobě 3 a 3 kousky (obr. 12) a ty potom dohromady (obr. 13). Nezapomeňte, že musíte spojit nejen střed, ale i boční strany, které se navzájem dotýkají! Pak už jen provlečte nit a někam pověste. Rozhodně popusťte uzdu své fantazii, zkuste kombinovat třeba i barvy a velikosti (jako například na obr. 14)

Doufám, že jste návod pochopili a jestli se do toho taky pustíte, určitě mi napište! A pokud to budete sdílet na instagramu, určitě mě tam označte (majdamaro)!

Recenze: Harry Potter a prokleté dítě



Autor: J.K. Rowlingová, Jack Thorne, John Tiffany

Žánr: Sci-fi, fantasy, divadelní hra

Rok vydání: 2016

Nakladatelství: Albatros

Počet stran: 424




Postavy: 
Albus Severus Potter – syn Harryho Pottera a Ginny Weaslyové
James a Lily Potterovi – další Harryho děti (v příběhu je o nich jen velmi málo zmínek)
Scorpius Malfoy – syn Draca Malfoye a Astorie
Rose a Hugo Weaslyovi-Grangerovi – děti Rona a Hermiony
Delphini Diggoryová – údajná neteř Amose Diggoryho
Tohle jsou ty nejdůležitější postavy, které dějem zamíchaly, ale samozřejmě to nejsou všichni!

Obsah:
Albus se zrovna chystá poprvé do Bradavic. Jeho starší bratr James ho všemožně děsí, jak už to tak bývá a Albus je opravdu vystrašený. Co když se nedostane do Nebelvíru? Co když skončí třeba ve Zmijozelu? Na nádraží se seznámí se Scorpiusem, synem Draca, o kterém kolují zvěsti, že je synem samotného Pána zla.
Při zařazování se naplní Albusovy nejtemnější obavy a Moudrý klobouk ho pošle do Zmijozelu. To ho moc nepotěší, ale Scorpius je štěstím bez sebe. Z těch dvou se stanou nejlepší přátelé.
O pár let později Albus vyslechne rozhovor mezi Harrym a Amosem Diggorym. Amos po Harrym chce, aby pomocí obraceče času zachránil Cedrika, protože umřel přece jen proto, že na tom hřbitově byl přespočet. Umřel kvůli Harrymu. To Harry odmítne. V tu chvíli se za Albusem objeví Delphi, Amosova neteř a ošetřovatelka. Skamarádí se s Albusem a pozve ho do ošetřovatelského domu.
A tak Albus cestou do Bradavic ze spěšného vlaku vyskočí spolu se Scorpiusem. S Delphi pak vezmou věci do vlastních rukou a rozhodnou se najít obraceč.
A co se stane potom? Jak jejich zásahy v minulosti změní přítomnost? A je Delphi skutečně neteř, za kterou se vydává?


Můj názor:
Knížku jsem přečetla během jednoho dne, protože je psaná formou scénáře.
Na jednu stranu se mi knížka líbila. Bylo hezké znovu se ponořit do světa čar a kouzel, pozorovat všechny staré kamarády v roli rodičů.
Ale na druhou stranu… Forma scénáře jí podle mě moc nesvědčí. Na knížkách Harryho jsem měla ráda, krom jiného, mistrovské popisy Rowlingové. To, jak dokázala dostat na papír jejich myšlenky, pocity… Samozřejmě chápu, že na divadelní prkna to dostat nejde, ale i tak.
Samotný děj je taky oproti starému Harrymu takový nemastný neslaný.
Podtrženo, sečteno, kdyby se o tom nemluvilo jako o osmém dílu Harryho, řekla bych, že to byla lehce nadprůměrná knížka. Protože se o ní ale mluví jako o „osmém dílu Harryho“ myslím si, že je celkem podprůměrná. Prostě se přikláním k názoru, že je to spíš taková hodně dobrá fanfikce.

Hodnocení: 4,5/10


sobota 12. listopadu 2016

Recenze: Černý kocour a jiné povídky


Autor: Edgar Allan Poe

Žánr: povídky

Rok vydání: 1988

Nakladatelství: Mladá fronta

Počet stran: 150


Obsah:

Celkem 12 většinou hororových povídek různého rozsahu a na různé téma. Některé se odehrávaly na moři, kdy se jednalo o ztroskotání. Jindy třeba v domě některého z hrdinů... Děj byl také pokaždé trochu jiný, jednou šlo o vraždu, jindy o nešťastnou náhodu...



Můj názor:

Tyto povídky bych asi v životě nevzala do ruky, kdybych nemusela. Nakonec jsem ale byla mile překvapena. Až na pár drobností mě většina z nich naprosto nadchla. Jsou poměrně čtivé a ani stáří knížky, tedy tehdejší styl psaní, na tom nic nemění. Pokud patříte k těm, kteří mají opačný názor, ale potřebujete to do školy, zavítejte do rubriky "Povinná četba" .


Hodnocení:

1-4/10 - Eleanora, Pád do Malströmu, Obchodník, Rukopis nalezený v láhvi

5-10/10 - Černý kocour, Jáma a kyvadlo, Odcizený dopis, Podlouhlá bedna, Senzace s balonem, Skokan, Zlatý brouk, Zrádné srdce




úterý 8. listopadu 2016

Povinná četba: Rukopis nalezený v láhvi - Edgar Allan Poe

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!


RUKOPIS NALEZENÝ V LÁHVI (ich-forma, jméno hlavního hrdiny neuvedeno)


Muž vyjel z přístavu Batávie z ostrova Jáva. Vezli bavlnu, olej, ořechy, palmový cukr... Najednou se udělalo neuvěřitelné teplo a ticho. To muže celkem vyděsilo. O chvíli později už se přes loď převalovaly vlny, muž byl omráčen a když se probral, zjistil, že přežili jen 2. 5 dní pak živořili z cukru a ořechů. Očekávali 6. den, ale pak Švéd uviděl červené světlo lodi, jejíž vlny potopily tu jejich. Zároveň muže na tuto loď vymrštily. Tam se ze začátku skrýval, ale po čase zjistil, že si ho nikdo nevšímá. Odvážil se proto do kapitánovy kajuty, odkud sebral psací potřeby, kterými teď píše tento dopis. Jednou si bezmyšlenkovitě čmáral po plachtě, když ji pak roztáhli stálo na ní OBJEVENÍ. Pak se znovu objevila tma a obrovské ledové kry, byli na jihu dál, než kdokoli předtím. Pluli úzkými cestičkami mezi ledy. Dlouho jim to vycházelo, ale jak je známo, moře je neúprosné. Celou loď pohltil vír.

Povinná četba: Eleanora - Edgar Allan Poe

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!



ELEANORA (ich-forma; jméno hlavního hrdiny neuvedeno)


Muž je šílený a přiznává to. Jeho život se dal rozdělit do dvou částí: zdravý rozum a stav pochyb a tísně. Spolu se svou sestřenicí a láskou svého srdce v jedné osobě, Eleanorou, a její matkou (jeho matka - sestra jeho tety zemřela už dávno) žil v Údolí duhových trav. To bylo celé obklopeno horami a nevedla tam žádná cesta, takže se tam nikdo jiný nikdy nedostal. V Údolí tekl taky potůček, kterému říkali Řeka mlčení, protože v jeho plynutí jako by vše utichlo.

15 let se spolu s Eleanorou toulali, než do nich vstoupila láska. Muži bylo tehdy 20 a Elen 15. Eleanor byla bohužel poznamenána Spárem smrti a jediný důvod, proč se bála navždy odejít byl, že si myslela, že až ji pochová odejde z Údolí a zamiluje se do jiné. On přísahal, že tomu tak nebude, tím se jí ohromně ulevilo. Pár dní nato umírala, ještě mu ale stihla slíbit, že za jeho přísahu nad ním bude bdít její duše a jestli jí to bude povoleno, bude se k němu v noci ve viditelné podobě vracet. Jestli jí to dovoleno nebude, bude mu aspoň často dávat znamení v podobě večerního vánku. A potom umřela. Tím končí první epocha jeho života a sám přiznává, že dál už se nedá úplně spoléhat na pravdivost, jelikož mu nějaký stín zahaluje mysl.

Jak léta plynula, Údolí se změnilo k nepoznání. Kdysi bylo plné života, sytě zelený trávník, zářivé květinky, plameňák, spousta různobarevných ptáčků... To vše bylo teď pryč. Všude se objevily temné oči macešek, které věčně skrápěla rosa, rybky odplavaly, všechno postupně utichalo, tráva bledla a plameňák odletěl. Eleanora na svůj slib nezapomněla a často ho ovívala jemnými vánky, jednou se dokonce probudil ze spaní kvůli nehmotnému polibku na rty.

Stesk ho ale mučil natolik, že se nakonec rozhodl údolí opustit. Ocitl se ve městě, které dokonale zahladilo stesk, i tak ale zůstal Elen věrný a ve vzpomínkách se k ní vracel. Ta mu to oplácela příjemným povíváním. Pak přijela na královský dvůr nádherná Ermengarda, do které se okamžitě zamiloval se. Oženil se s ní, kletba ho nezastrašila a jednou k němu dokonce dolehly hlasy, aby klidně spal, že duch lásky všechno řídí, a že je zproštěn všech slibů k Eleanoře. Proč, to se dozví až v nebi.

neděle 6. listopadu 2016

Povinná četba: Senzace s balonem - Edgar Allan Poe

SPOILERY SE TO JEN HEMŽÍ!!!


SENZACE S BALONEM (er-forma)


Příběh vypráví o triumfu létacího stroje pana Moncka Masona, který v balonu Victoria vyletěl 6.4. (sobota) v poledne z Wheal-Voru, přeletěl Atlantik a 9.4. po 85ti hodinách přistál na Sullivanově ostrově.

Jako 1. s touto zprávou přišel New York Sun. Čtenářům přinesl citaci z deníku pana Masona a pana Ainswortha. Před Masonem se o let pokoušeli taky Cayley a Henson, ani jeden pokus se ale nezdařil. Pan Mason si uvědomil, co udělali špatně a ve svém stroji se tomu vyvaroval. Projekt pana Masona byl do poslední chvíle utajen. 6.4. byl balon naplněn uhelným plynem (nosnost byla 2500 liber) a přibližně v poledne do něj celá posádka osmi lidí (sir Everard Bringhurst, pan Osborne, synovec lorda Bentincka, pan Monck Mason a pan Robert Holland, známí vzduchoplavci, pan Harrison Ainsworth, pan Henson a dva námořníci z Woolwiche). Mason už jednou letěl s balonem Nassau přes La Manche, to byl plán i tohoto letu, dostat se přes La Manche do Paříže. Kvůli drobné nehodě je ale vítr zanesl nad Atlantik, rozhodli se toho využít a místo do Paříže zamířili do Severní Ameriky. Cestou míjeli velké množství lodí a všechny je nadšeně zdravily. 9.4. ve 13:00 poprvé zahlédli břehy Jižní Karolíny, teď už nebylo pochyb o tom, že to dokázali! Kotva dopadla přesně ve 14:00. Celá posádka strávila ještě pár dní ve Fort Moultrie.