pondělí 11. září 2017

Recenze: Hana





Žánr: román

Rok vydání: 2017

Nakladatelství: Host

Počet stran: 300




Obsah:
Devítiletá Mira v zimě roku 1954 neuposlechne své rodiče a za trest proto nedostane zákusek. Tato na první pohled nevinná příhoda Miru poznamená na zbytek života. Na dlouhé roky ji připoutá k nemluvné a podivné tetě Haně a je nucena přizpůsobit se jejímu stylu života. Zároveň tak odkrývá i dlouho zapomenutou rodinnou historii.


Styl psaní:
Tohle byla moje první knížka této autorky, ale rozhodně ne poslední. Alena Mornštajnová píše opravdu hodně čtivě a poutavě. Rozhodně souhlasím s větou, která je přímo v oficiálním popisu - Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film.

Grafika:
Ta obálka prostě vydá za tisíc slov. Na začátku je to jen nějaký obyčejný zákusek na pruhovaném pozadí. Na konci to rozhodně není „jen obyčejný zákusek“.

Jak jsem se ke knize dostala?
Ze začátku jsem knížku okázale přehlížela, pak jsem si ale začala všímat, že ji opěvují i lidé, kteří jinak tenhle žánr tolik nečtou, takže se dostala na to read list. No a ta poslední kapka přišla, když ji Irenka z Knihánkova vyhlásila na společné čtení – to jsem nakonec jela do knihovny opravdu jenom pro ni…

Názor:
Pane jo, tak tohle byla síla! Ani dva týdny po dočtení nenacházím tak úplně slova, kterými bych tuhle knížku popsala. Pár knih se stejnou tématikou už jsem přečetla, ale žádná mě tolik nezasáhla a nedonutila mě tak dlouho o ní přemýšlet. Věřte mi, že i pokud tohle není váš žánr, pokud tohle téma nemusíte, tuhle knížku potřebujete přečíst! Tahle knížka podle mě dokonale spojuje všechno, co knížka tohoto tématu má mít. Zároveň si myslím, že mě určitým způsobem ovlivnila a možná jsem díky ní i malinko přehodnotila priority.

A k tomu všemu je plná skvělých citátů a myšlenek, jako například:
„O minulosti musíme vědět co nejvíc, abychom neopakovali stále stejné chyby. Jednotlivé události spolu vždycky nějak souvisí, zapadají do sebe a vyúsťují v další dění. Jen pochopení souvislostí je cestou, jak se může lidstvo pohnout dopředu.“

Nebo:
„2 řeky, které jindy domy objímaly jako dvě laskavé paže, je teď stiskly v těsném sevření.“

Za mě je to nejlepší knížka za tenhle rok a možná vlastně za celý život! A co vy? Četli jste, nebo se teprve chystáte?


2 komentáře:

  1. Skvělá recenze! Hana mě obklopuje snad všude, ale zatím odolávám! Ale když vidím to 10/10 tak bych jí asi měla dát šanci! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) A jo, rozhodně bys jí šanci dát měla, protože tohle je fakt něco úžasného! :)

      Vymazat

Každý komentář mi dělá obrovskou radost a moc za všechny děkuji! :)