sobota 19. listopadu 2016

Recenze: Harry Potter a prokleté dítě



Autor: J.K. Rowlingová, Jack Thorne, John Tiffany

Žánr: Sci-fi, fantasy, divadelní hra

Rok vydání: 2016

Nakladatelství: Albatros

Počet stran: 424




Postavy: 
Albus Severus Potter – syn Harryho Pottera a Ginny Weaslyové
James a Lily Potterovi – další Harryho děti (v příběhu je o nich jen velmi málo zmínek)
Scorpius Malfoy – syn Draca Malfoye a Astorie
Rose a Hugo Weaslyovi-Grangerovi – děti Rona a Hermiony
Delphini Diggoryová – údajná neteř Amose Diggoryho
Tohle jsou ty nejdůležitější postavy, které dějem zamíchaly, ale samozřejmě to nejsou všichni!

Obsah:
Albus se zrovna chystá poprvé do Bradavic. Jeho starší bratr James ho všemožně děsí, jak už to tak bývá a Albus je opravdu vystrašený. Co když se nedostane do Nebelvíru? Co když skončí třeba ve Zmijozelu? Na nádraží se seznámí se Scorpiusem, synem Draca, o kterém kolují zvěsti, že je synem samotného Pána zla.
Při zařazování se naplní Albusovy nejtemnější obavy a Moudrý klobouk ho pošle do Zmijozelu. To ho moc nepotěší, ale Scorpius je štěstím bez sebe. Z těch dvou se stanou nejlepší přátelé.
O pár let později Albus vyslechne rozhovor mezi Harrym a Amosem Diggorym. Amos po Harrym chce, aby pomocí obraceče času zachránil Cedrika, protože umřel přece jen proto, že na tom hřbitově byl přespočet. Umřel kvůli Harrymu. To Harry odmítne. V tu chvíli se za Albusem objeví Delphi, Amosova neteř a ošetřovatelka. Skamarádí se s Albusem a pozve ho do ošetřovatelského domu.
A tak Albus cestou do Bradavic ze spěšného vlaku vyskočí spolu se Scorpiusem. S Delphi pak vezmou věci do vlastních rukou a rozhodnou se najít obraceč.
A co se stane potom? Jak jejich zásahy v minulosti změní přítomnost? A je Delphi skutečně neteř, za kterou se vydává?


Můj názor:
Knížku jsem přečetla během jednoho dne, protože je psaná formou scénáře.
Na jednu stranu se mi knížka líbila. Bylo hezké znovu se ponořit do světa čar a kouzel, pozorovat všechny staré kamarády v roli rodičů.
Ale na druhou stranu… Forma scénáře jí podle mě moc nesvědčí. Na knížkách Harryho jsem měla ráda, krom jiného, mistrovské popisy Rowlingové. To, jak dokázala dostat na papír jejich myšlenky, pocity… Samozřejmě chápu, že na divadelní prkna to dostat nejde, ale i tak.
Samotný děj je taky oproti starému Harrymu takový nemastný neslaný.
Podtrženo, sečteno, kdyby se o tom nemluvilo jako o osmém dílu Harryho, řekla bych, že to byla lehce nadprůměrná knížka. Protože se o ní ale mluví jako o „osmém dílu Harryho“ myslím si, že je celkem podprůměrná. Prostě se přikláním k názoru, že je to spíš taková hodně dobrá fanfikce.

Hodnocení: 4,5/10


Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář mi dělá obrovskou radost a moc za všechny děkuji! :)