Nově i na facebooku

Ahoj! Nově mě najdete i na facebooku, budu moc ráda, když mi dáte like (stačí kliknout TADY!)

neděle 8. října 2017

Humbook 2017 mýma očima

Ahoj! Humbook, Humbuk, Humbůk, Humbok! Ať už toto slovo čtete a píšete jakkoli, určitě alespoň tušíte, o čem tenhle článek asi bude. Dost možná taky kroutíte očima, protože už vám tyhle články od všech bloggerů lezou krkem nebo jste už při druhé větě přestali číst. Ať tak, nebo onak, takhle vypadal Humbook mýma očima!


3:00 S trhnutím se probouzím a vypínám budík. Mám za sebou asi 5 hodin spánku, protože jsem včera natěšením nemohla usnout. Ale je to právě to natěšení, díky kterému mám i tak energie na rozdávání. Konečně je to tady! Dočkala jsem se! Honem se umývám, oblékám, upravuju, ještě něco jako snídaně a… ty hodiny jsou snad zaseklé!!!

4:15
Tak přece jenom nejsou a já sbíhám ze schodů dolů k autu. V hlavě si ještě procházím, jestli mám opravdu všechno. Peněženka, lístek, knížky na podpis, jídlo, mobil. Kde mám mobil?! Jo aha, zůstal v kuchyni na stole. Na posledním schodu se teda ještě otáčím a rychle si pro něj běžím. Tak, teď už mám opravdu všechno a můžeme vyrazit na vlak. V autě mě mamka ještě chválí slovy „Hm, ty ses dneska fakt pro nic nevracela!“. Eh, jasně mami, pro nic jsem se nevracela, přesně tak…

4:45
A jsme na Svinovském nádraží. U mého vlaku už je nástupiště, takže jdeme rovnou tam. Na nástupišti se potkávám s úžasnou Nicol (nicolasdiarycz.blogspot.cz) a obě samým nadšením nadskakujeme. Loučím se s mamkou a jdeme vyhlížet vlak.

5:01
Konečně sedíme ve vlaku a vyrážíme. Člověk by si myslel, že ty dlouhé skoro 4 hodiny využijeme k tomu, abychom dospali to ranní vstávání, ale kdepak. Celou cestu je o čem si povídat. Probíráme přečtené knížky, právě čtené, ty, co chceme číst v nejbližší době. Řešíme, co všechno si chceme z Humbooku přivézt, s kým vším máme sraz a jaké to tam vlastně celé bude. Vše samozřejmě obě pečlivě dokumentujeme na instastories.

8:12
Hallelujah, PRAHA! Jdeme do hlavní haly, neodoláme a hned míříme do Neoluxoru. Niky tam má vyhlídnutý Plamen v temnotě, takže první peníze se kutálí pryč a to ještě ani nejsme na Humbooku. (Já jsem tuhle sérii nečetla, takže se mě na ni prosím neptejte.) Celou dobu obě básníme, jak je super, že vlak na Smíchov jede 8:47 a s cestou z nádraží do Meet factory tam budeme přesně v 9:30.

8:40
Stojíme na nástupišti a zjišťujeme, že vlak bude mít 5 minut zpoždění. No, co naděláme.

8:45
Tak vlak prý bude mít 10 minut zpoždění. Tak prostě půjdeme trochu svižněji, no…

8:50
15 minut zpoždění. No tak dorazíme o chvilku později, když to jinak nejde.

8:59
Hurá, je tady! Nasedáme a dalších 10 minut v něm sedíme, než konečně vyjíždíme směr Smíchov.

9:06
Jsme na Smíchově, kde máme sraz ještě s Katkou (kath-the-bookworm.blogspot.cz). Chvilku nám trvá, než se najdeme, ale nakonec vyrážíme na poslední, tentokrát pěší, dvaceti minutovou cestu k Meet factory. Už z dálky je vidět dlouhá fronta u vstupu.

9:37
Dostali jsme se až na místo a stojíme v řadě. Přitom už nadšeně vykřikujeme „Hele, tam je Míša!“ „A tam je Kája!“... Při čekání trochu prší, takže si k tomu vzájemně skoro povypichujeme oči deštníkama.

10:00
Jsme na řadě. Prohledají nám batohy, když se sekuriťák dostane až k mým knížkám, jenom protočí oči a pošle mě dál. Bereme naše VIP tašky a dostáváme se na místo činu. S Niky naše první kroky směřujeme do řady u stánku s knihami, abychom si něco nakoupili, dokud je co. Já si nakonec vybírám jenom 2 knížky a to 40 dní pěšky do Jeruzaléma od Ladislava Zibury a poslední díl Univerzity výjimečných – Odveta od Joelle Charbonneau.
Knížky, které jsem si přivezla prostřední je RC z VIP tašky
Věci, které jsem většinou našla v tašce.


Potom se jen tak poflakujeme kolem a asi 5 minut trávíme hned vedle Káji z Penny and books dohadováním, která ji poprosí o fotku. Nakonec v sobě potlačuji všechnu svou stydlivost a opravdu se jí jdu zeptat, takže s ní fotku fakt máme! Ještě jednou děkujeme, Kájo.
Velmi kvalitní, já vím, ale tak hlavně, že ji mám!

Po vyfocení se následuje ta nejvíc nečekaná věc, které doteď tak úplně nevěřím. Kdo už jste viděli fotky na instagramu, možná vám přijde, že to zbytečně zveličuju, ale já prostě nemůžu jinak. S Niky jenom tak postáváme a přemýšlíme, na který program jít, když za mnou najednou přijde Markét ze Světa podle Marillee a úplně mě zaskočí slovy „Nejsi náhodou ta slečna, co udělala tu super fotku v davu?“ V první chvíli vůbec nevím, o čem to mluví, ale pak si vzpomenu, že myslí fotku z knihomolského binga, které Martinus pořádal loni v létě. Před více než rokem a ona mě poznala! Člověk, díky kterému jsem vlastně celou tuhle úžasnou komunitu objevila! Mrzí mě, že s ní nemám fotku, ale v tu chvíli mě to prostě vůbec nenapadlo a později už se zase dostala na povrch moje šílená stydlivost. Každopádně i tak ti Markét strašně moc děkuju, protože na tu chvíli asi jen tak nezapomenu. Fotku si s tebou udělám příště a ani nevíš, jak moc si vážím toho, že mě někdo jako ty poznal! (Vlastně jsi byla jediná, kdo mě tam poznal.)
Tohle je ta fotka, kterou Markét myslela.

11:15
Potom teda celá zmatená mířím s Niky do hlavního sálu na přednášku Jenny Han. Niky ji má ráda, mně její knížky bohužel moc nesedly, ale už jenom kvůli tomu, že je tam nejmenší tlačenice s tím souhlasím. Navíc jsem tak rozklepaná radostí, že si potřebuju sednout.
Omlouvám se za kvalitu. (zleva - moderátorka, Jenny Han, tlumočník a překladatelka Jenny)

12:15
Přednáška končí a já musím uznat, že byla opravdu skvělá! Dokonce tak moc, že hodlám Jenny Han určitě dát ještě šanci.

12:30
Po Jenny následuje patnáctiminutová pauza, kterou trávíme v hlavním sále a aspoň trochu jíme. A potom už nás čeká tentokrát moje srdcová záležitost – přednáška Joelle Charbonneau.

13:30 Joelle je prostě úžasná! Byla strašně milá a vtipná. Myslím, že všechny nás moc pobavily její historky o jejím zpívajícím kocourovi, veverce a Popelce, která vlastně nebyla moc hodná, akorát prostě zvířata krmila…

Potom jdeme zase jenom tak pokukovat kolem. U vstupu se zrovna Míša z Radši knihu s někým fotí, takže toho s Niky využíváme a taky ji prosíme o fotku. Míša je neskutečně milý člověk! Jako věděla jsem z videí a od jiných lidí, že je milá, ale stejně bylo strašně super se s ní konečně potkat. Chvilku s ní kecáme a potom k ní míří Klárka (klarinyknihy.blogspot.cz). Využíváme téhle náhody a rovnou prosíme o fotku i ji. Klárka je další neuvěřitelně milý člověk! Chvilku tam teda stojíme i s ní, povídáme si, Míša i Klárka nás politují, že jsme vstávaly tak brzo a pak už míříme zase každá jinam. Moc děkujeme za fotky, holky!
Míša

Klárka

14:30
My jdeme omrknout chill out zónu, kde potkáváme Áďu (@magic.in.books_) a @__book_lover__ (promiň, nepamatuju si jméno). Asi hodinku si s nimi povídáme, prohlížíme si dárečky ve VIP taškách, porovnáváme naše úlovky ze stánku s knihami…

Pak s Niky zkoumáme různé workshopy, chvilku sledujeme program s názvem „Harry Potter 20 let“, který byl podle mě dost povedený, i když jsem tam byla jen chvilku.

Když potom vyjdeme zase do místnosti u vstupu, všimnu si, že tam sedí Ladislav Zibura a pár lidí u něho s knížkou na podpis. Využíváme toho a taky se stavíme do fronty. Když se dostanu na řadu, Ladislav si všimne mé jmenovky a začne se zajímat o to, co je „Majdin svět“. Nakonec mi teda slíbí, že pokud o něm budu psát škaredě, tak si mě najde. :D

16:00
Na instagramu jsme se domluvily, že si dáme ve 4 sraz u instagrafu. Stojí tam hlouček lidí, ale mám pocit, že se jim nějak nechce nás vzít mezi sebe, takže nakonec krčíme rameny a jdeme do hlavního sálu.

16:15
Začíná beseda s Ladislavem Ziburou. Na žádné jeho besedě jsem ještě nebyla, ale jsem nadšená! Je to opravdu neskutečně milý, chytrý a vtipný člověk. Ať už mluvil o čemkoli, vždycky to bylo chytré a vtipné zároveň.

17:15
Jeho přednáška/beseda končí a my míříme do sálu, kde bude autogramiáda zahraničních autorek. Tady asi hodinu a půl čekáme, takže si u toho ještě poslechneme besedu s názvem „Jak se dělá kniha: z textu se rodí kniha.“

Potom už se začíná chystat prostor a my jsme nakonec asi 10. na řadě. Když autogramiáda konečně začne, čekáme jenom asi 10 minut. Všechny autorky jsou strašně milé, děkují nám za to, že jsme přišly, snaží se bez pomoci uhádnout, jak se píší naše jména a celé je to vážně strašně příjemné.
Celkem 6 podepsaných knih. O jednu z nich si budete moci brzo zasoutěžit! :)

Před odchodem pak ještě navštěvujeme instagraf, kde vyzvedáváme poslední fotky, venku si kupujeme vafle, které byly vážně skvělé a pak už míříme na Smíchov.
Byly vážně výborné!

Ze Smíchova jedeme na hlavní nádraží, kde nás čeká asi hodina, než pojede vlak.
Na Smíchově jsem si trochu vylila srdíčko :D

21:44
Vyrážíme domů. Obě neuvěřitelně unavené, rozlámané, ale maximálně šťastné. Celou cestu probíráme jednotlivé momenty a litujeme, že se do Prahy nedostaneme častěji.

0:58
Vlak zatavuje ve stanici Ostrava-Svinov a my naposledy sbíráme všechny tašky a batohy, loučíme se a každá míříme ke svým rodičům.

Doma všem nadšeně popisuji všechny zážitky, akorát reakce jsou poněkud vlažné. To je tak, když jsem jediná knihomolka v rodině…

2:00
Konečně po dvaceti třech hodinách ulehám do postele.

A to je všechno. Jsem z toho ještě teď plná dojmů a emocí. Jsem neskutečně vděčná, že jsem tam mohla být a doufám, že jsem vám to aspoň trochu přiblížila.

Tímto bych chtěla taky strašně moc poděkovat pořadatelům Humbooku za to, že mi poskytli VIP lístek. Letos jsem si účastí nebyla jistá, ale teď vím na 100%, že pokud to bude možné tak příští rok chybět rozhodně nebudu, ať už jako jejich VIP host nebo jako běžný návštěvník.


10 komentářů:

  1. A to jsem si říkala, že vstávám sama jak blázen ve čtyři, abych vyjela z Ostravy :D
    Jinak z Joelle jsem byla také nadšená, už se těším na její novou knihu, jsem moc zvědavá :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bydlím ještě 30 minut autem od Ostravy, no :D a na Joellinu knihu se taky strašně těším! :)

      Vymazat
  2. Celkem legrační, že jsem zrovna stála poblíž, když Ladislav Zibura na schodech podepisoval své knihy... :D I s Kájou (penny-and-books.blog.cz), takové poznávací znamení... :D
    Já vstávala ve čtyři, po čtyřech hodinách spánku a po celkem náročném pracovním dni... :/ :D Jako jak o tom všichni tak mluví, tak si říkám, proč jsem neseděla jen v tom hlavním sále, vypadalo to tam dýchatelněji... :D Takhle jsem z těch lidí byla prostě jen unavená a zklamaná... :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V hlavním sále to bylo v pohodě, ale jinak jsem taky po jednom workshopu musela na chvíli ven na vzduch... A myslím, že jsem tě s tou Kájou viděla! :D

      Vymazat
  3. Tomu říkám nadšení do reportu :-D taky bych brala podpisy :-P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :D a z podpisů mám neskutečnou radost! Tak pak můžeš zkusit štěstí aspoň v soutěži, kterou chystám koncem měsíce :)

      Vymazat
  4. Skvělý článek o Humbooku :) Já na něm byla včera také a to poprvé :) Nápad a program super. Líbilo se mi kouzlení a těšila jsem se na workshopy :) Bohužel jsem nakonec skoro nic nestihla, ty fronty mě rychle odradily a nakonec jsem celkem zklamaná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) já na něm byla taky poprvé a musím říct, že od workshopů jsem čekala více (hlavně to tam bylo tak malé, že jsem na nich nevydržela moc dlouho), ale jinak co se týče hlavního sálu tak to bylo skvělé :) přednášky byly vtipné, milé, zajímavé...

      Vymazat

Každý komentář mi dělá obrovskou radost a moc za všechny děkuji! :)